Zámek Dřevohostice

Krásný renesanční zámek ležící v podhůří malebných Hostýnských vrchů patří k nejvýznamnějším památkám moravské renesance.

Zámek je obehnaný vodním příkopem a má přibližně čtvercový půdorys. Skládá se z čtyřkřídlé dvoupatrové budovy s věží a trojkřídlého jednopatrového předzámčí s válcovými baštami na nárožích. Vnitřní nádvoří zámku je ze tří stran obklopeno původním otevřeným arkádovým ochozem.

První písemné zmínky jsou z roku 1368 kdy na místě byla vojenská tvrz, kterou vlastnili Tovačovští z Cimburka. Tři nová zámecká křídla nechal na přelomu 16. a 17. století vybudovat Karel starší ze Žerotína na místě původní zemanské vodní tvrze. V průběhu této renesanční přestavby zámek získal arkádové nádvoří, opevnění a vodní příkop. Předzámčí bylo vystavěno kolem poloviny 17. stol. Původní opevnění mělo čtyři nárožní bašty, z nichž se dochovaly dvě. Po ztrátě obranného významu bylo r. 1836 částečně zbouráno a na uvolněném místě vznikl přírodně krajinářský park a botanická zahrada.

Zámek byl i s celým panstvím v roce 1897 prodán poslední majitelkou, baronkou Leonií Skrbenskou z Hříště, obci Dřevohostice za 255 tisíc zlatých. Od roku 1902 sloužil k nejrůznějším účelům – jako škola, skladiště či sociální ústav. Od roku 2002 je využíván jako kulturní centrum městečka.

Návštěvníci si mohou prohlédnout nejen klasickou zámeckou expozici. Ve zbývajících sálech, dokonce i na půdě, uvidí další zajímavosti.  Součástí prohlídky je také sochařská výstava, expozice městečka a výstava historických hasičských přileb. V neposlední řadě je v místnosti bývalé kaple pamětní síň kardinála Lva Skrbenského z Hříště.

Tuzemským unikátem je expozice léčitelství, psychotroniky a bioekologie s řadou kuriózních artefaktů, jako jsou polibkoměr nebo přístroj na výrobu živé a mrtvé vody, aj.

Na zámku můžete také vystoupat na věž a rozhlédnout se po okolí. V předzámčí pak najdete unikátní hasičské muzeum, které se mimo jiné chlubí koněspřežnou hasičskou stříkačkou z roku 1842.